18. den – Špetka naděje ?

Budím se fresh do krásného slunečného dne.

Snažím se vychrchlat vše, co mám v plících. Vypadá to na zápal plic. Jenže sežeňte si doktora v džungli na vyšetření krve a předepsání atb. Nikdo mi v centrum nevěří, skvělý! Alespoň krk mi o něco splasknul na pravé straně. Mám ze séra velikou radost! Mohu polykat a lépe slyším na pravý ucho. Ze začátku mi píchají silnější kombinaci A + H, která mi má pomoci hned. Po 16-ti dnech tzn 4 aplikacích A + H budu brát pouze A, které je o něco slabší.

Dnes ledovou sprchu vítám všemi 10, protože jsem ze večera propocený. Každou kapku si užívám, jako by měla být poslední. K smíchu je, že sotva smývám mýdlo a sprcha se ucpává pískem. Pouštím si Chinasky a falešně si nahlas nahý zpívám na hanuce. Mezi „zpíváním“ si čtu zprávy od mého táty. Píše jako mongol a rozumím mu každou 2. větu např. : ,,Já potkat Nikol a ta říkat, že ty bydlet ne doma, ale kde si v chatrč :D.“ Beru si svoje tři švestky a odcházím směrem komodor. Cestou objímám nádherný bílý strom, který jsem později pojmenoval Simonka. Plný energie utíkám sníst připravenou papayu. Nikde, nikdo a tak mě napadlo, uvařit si něco svého. Tasím pánev jako profík a hrnu se na cibuli s paprikou. Nacházím vajíčka, která rozklepávám a přilévám je ke smažící se cibulce s paprikou. Za 3 min se podávají míchaná vejce s cibulí. Jídlo mi ihned připomíná domov a rodinu. Vychutnávám si každé sousto. Po dojezení se dozvídám, že vaření je v centru kvůli jednomu pánovi zakázané. Po každé ayohuasce ho nejspíše osvítila duše Gordona Ramseyho. Vyvařoval někdy i do 5 ráno a poté Glorie neměla co dělat a stěžovala si Cocovi.
Z ničeho nic se zatahuje a spouští se neskutečný liják s blesky. V dáli vidím Zakiho, který si kráčí bosí džunglí jen v boxerkách. Pokřikuje na mě, že si dává pravou džunglí sprchu a je to paráda. Já jen kroutím hlavou a ovíjím se dekou. Dost se během chvíle ochladilo. Kradu polštáře do svého tamba, jelikož mi jeden nestačí. Nejde mi podepřít hlava a ležet na nádoru není moc příjemné. Po asi 6 hodinách vylézá Zahra se Zainem a svolávají nás na pozdní oběd.

Každý měl opět popsané talíře. Já měl suché kuře s jukou, rýží a ledovým salátem. Je to příjemné zase spolu dohromady hodovat a povídat si. Po jídle na mě padá únava a tak si kráčím zpátky do tamba. Večer má být koka na téma „Příroda je všude stejně silná“. Bohužel jsem zpocený a nemám ani sílu vstát. Omlouvám se Zainovi, že se teď koky v maloce nezúčastním. Chce se mi zvracet, což mě nemíjí po pár minutách. Krk vypadá naštěstí jako ráno. Téměř celou noc jsem vzhůru kvůli šíleným bolestem. Beru do rukou knihu, která mě po asi hodince uspí. Bohužel mám noční můry, že mě v posteli žerou ohniví mravenci.
Dobrou noc alespoň vám.

33 komentářů u „18. den – Špetka naděje ?“

  1. Ahoj Péťo, sleduji tvůj příběh a neskutečně Ti fandim a obdivuji Tvé odhodlání s tímhle nelehkým osudem se poprat. Jako velice brzo budoucí lékařka mě jen zarazila Tvá dnešní zpráva. Opravdu ti nějaký lékař sdělil, že se nedoziješ narozenin? Prošla jsem již spoustu oddělení a nikdy jsem nenarazila na lékaře, který by si troufl stanovovat přesnou časovou diagnozu, pokaždé jen určí, prognozu. Natoz oznámit to takto hrubě a necitlive… Je mi to líto. Ale doufam, že jsou i milí lékaři, kteří ti pomáhali leč mohli 🙂 A proto bych spíš napsala věřte doktorům, ale mějte i svoji hlavu a pevnou vůli to nikdy nevzdat! 🙂
    Jinak držím palecky, jsi uzasnej!

      1. To mě opravdu mrzí… Takoví doktoři by si zasloužili vrátit diplom 🙁 Psychika je mocná a pokud nemají ani trošku empatie a člověku poví různé ničím nepodložené věci, pak chápu tvé rozhořčení.
        Věřím ale, že tě každá překážka stavěná do cesty dělá silnějším a silnějším! A díky tomu jsi právě objevil svou vlastní cestu, které věříš. A to je nejdůležitější… Budu moc držet palce.

    1. Mila Naty, moji mamince sdelili v nemocnici na interně tak „šetrně“, ze se ji zeptali, kdy si preje byt prevezena na onkologii.S pláčem mi pak volala, že ma rakovinu. Ja jsem to vedela…Probudte se do reality Vasich budoucich kolegu.

  2. Věř sám sobě a své intuici. Gratuluji a jen tak dál……! Každý den je lépe a lépe ! 😉

  3. Ahoj Péťo, nedávno jsem objevila Tvou stránku a dala „sledovat a to se mi líbí“. Tvé psaní je realita. Podložené Tvým subjektivním cítěním. Moc Ti přeji úspěch v léčbě a v životě vůbec. Jsem máma syna, který to má úspěšně za sebou 9 let. Bylo mu tenkrát sedmnáct. Sice jiný druh rakoviny, ale dali jsme to. Když člověk chce, dá se to nějak. Z Tebe čiší ta naděje, která je nejdůležitější. Naučila jsem se žít ze dne na den. Také tak žiješ a zatím to jde. Přes všechny zdravotní potíže bojuješ. Bojuj dál, má to smysl. PŘEJI TI KRÁSNÉ NAROZENINY, PŘEJI TI SPOUSTU VYDAŘENÝCH DNÍ, KDY SE TI NECHCE ZVRACET, PŘEJI TI, ABYS TADY NA TOM SVĚTĚ BYL, VŠECHNO NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM.

  4. Všechno nejlepsi k narozeninam, Peto. Jen same zdravi. Jsi hrdina. Posílám ti kupu pozitivní energiie ať je stále lip a lip!

  5. Péťo,Ty to dáš,myslím na Tebe každý den.Věkem bys mohl být můj pravnuk.Vše je v hlavě.Když chceš,tak se to stane.

  6. Petře , i ja ti přeji vse nej …. za tvou sílu v tvém věku te moc obdivuji , a ty jsi živým důkazem ze víra a láska pomáhá a léčí …. přeji ti jako spousta lidi zde aby ti bylo lip a lip a aby jsi toho Lufika překonal . Klobouk dolu , a děkuji za hezke čtení 🙂

  7. Peťo, seš moc statečnej…nemocný a sám, tak daleko od rodiny a domova..klobouk dolů.. Hltám každej tvůj článek a modlím se, aby ti bylo už opravdu líp. 🙂 Seš drsnej! :))

  8. Nemám co dodat.
    Všichni ostatní to řekli za mne.
    Posílám energii a sílu do dalších let.
    Článek o pobytu v Peru jsem si musela přečíst dvakrát. Je tam tolik dojmů…..Děkuji.

  9. Milý Péťo,taky se s přáteli dodatečně připojujeme k přání -ať už je Ti jenom lépe a a bolest ať opustí Tvé tělo a blahodárná energie,kterou Ti posílá tolik lidí -stále proudí k Tobě,aby se v tom pročištěném těle Tvá dušička cítila dobře!!!Vždyť svou neskutečně silnou vůli a přístupem už jsi překonal tu 24(!) a a to je přece ta hranice(která,jak jsi psal z palm.listů)u Tebe dosud nikdy nebyla překročena!Prostě-JSI VÍTĚZ!!!Vydrž a věřím,že teď už bude jenom dobře!
    L. a spousta přátel
    DENNĚ NA TEBE MYSLÍME A MÁME TĚ MOOOOOOOOOOC RÁDI!!!!!!!!!!!!!!

  10. Hodně sil a zdravi! Hodně štesti! Určite to zvladnete mily Pet´o! Denně myslim na Vas a Simonku, a přeju jen to nejlepši!

  11. Peti, pripojuji se k prani vseho nejlepsiho k Tvym narozeninam a preji Ti to nejcennejsi….zdravicko! Sleduji tvuj boj. Drz se, das to!

  12. Dodatečné všechno nejlepsiiiii k narozeninám!!Opět přečten článek jedním dechem.Preji ti hlavně zdraví!! A ať jsi šťastnej a spokojenej

  13. Dobrý den, Petře,

    dnes jsem si o Vás opět přečetla v novinách a donutilo mě to Vám napsat. Moc Vám přeji k narozeninám hlavně ZDRAVÍ, ZDRAVÍ a ještě jednou ZDRAVÍ. Jste velmi statečný mladý muž a velký bojovník, snad si troufnu i říct, že by o Vás měli učit všechny pacienty, jak se postavit nemoci. Sama jsem také onko pacientka, a také jsem si hned na počátku, co jsem se dozvěděla diagnózu, řekla, že se s tím musím poprat. Rozhodla jsem se současně s klasickou léčbou využít i alternativní přístup a určitě mi to velmi pomohlo. Asi to znáte, ale pro jistotu Vám to napíši ( pokud by Vám to pomohlo, byla bych moc šťastná ) – na doporučení jedné paní doktorky jsem brala od Dr. Hoffmana – stránky patentnimedicína.cz – bylinné extrakty – podívejte se na kód 199 a 200 a další produkty – dle nemocí. Velmi mi to dávalo sílu a enegii a dále mi jí i dodával pan Bartůněk – tel. 702 527 913. Jen člověk musí věřit, což je určitě i Váš případ, že existují lidé s darem někomu pomoci, např. dodáváním energie. Ještě bych i doporučila Dr. Hofmanna kontaktovat a domluvit si konzultaci, třeba by Vám poradil i něco jiného.
    Určitě jste si našel plno informací a víte, že např. cukr vyživuje škodlivé buňky….. atd.
    Moc doufám, že by Vám mohly moje informace pomoci, strašně moc Vám držím palce a pokud bych mohla nějak pomoci – pište.
    Ještě jednou Vám přeji plno sil, úspěšnou léčbu a hlavně ZDRAVÍ.
    Jana Starcová

  14. Taťka pobavil ??, ale třeba jsem mongol já a tlumočil mě doslova (co ty víš) ??? moc všechny pozdravuj a drz se ?

  15. Péťo, strašně moc mi tu chybíš. Ale pořád musím vzpomínat na Tvůj nádherný úsměv od ucha k uchu a i když oči pláčou, rty se usmívají.
    Ať je Ti „tam“ dobře, budeme na Tebe s láskou myslet…
    Marie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *