13. den

Probouzím se do krásného dne. Je mi lépe a toho si moc vážím.
Koukám na skřehotající opice skákající ze stromu na strom a je mi fajn. Zavírám oči a začínám si přát.

Prosím své andílky o uspání Lufíka a věřím, že se nám to jednoho dne povede. Vstávám a dávám si studenou sprchu na probuzení a hlavně osvěžení. Dneska je opravdu horko a doslova jako v prádelně. Suším se naproti zrcadlu a říkám si, že jsem vlastně boží. Sice mi rostou jen dětské vousy. Mám nos jako bych si nechal sešrotovat auto a zapomněl vystoupit. Buďte sami se sebou spokojeni, protože jste nádherné jedinečné bytosti. Mějte se rádi takoví jací jste, bez všech těch přikrášovadel a plastik. Oblékám si svůj jungle outfit v podobě bílého trička, tepláků a sandálů.

Po cestě do komodoru si všímám rozvětveného kořene. Žádný kořen, který jsem doposud viděl se tomu nepodobal. Po příchodu do komodoru se ptám na ten daný strom. Během snídaně, kdy pojídám ovocný salát složený z broskví, banánu a papayi, mi Zain vysvětluje, že je to strom života. Dává právě těmito kořeny život všem rostlinám v rozsahu minimálně 25m².

Po snídani si připravuji limonádu z maracuji a ulehám s Továrnou na sny do hanuky. Po pár minutách se bohužel ocitám na samotném konci knihy a jen si povzdechnu, že už je konec. Beru tedy do rukou knihu Vegetalismo, která vypráví o pánovi, který žil nějakou dobu v Amazonii s místními kmeny. Podstupoval všechny možné ceremoniály, rituály a vykuřování stejně jako já. Je velmi poutavé pročítat stránky i z druhého úhlu pohledu. Bohužel kniha není dostatečně poutavá, aby mi zabránila v pocitu hladu.

Hlad mě vyhání do kuchyně, kde na nás čekají předem připravené talířky. Dnes dokonce i se jmenovkami! Já jsem vyfasoval bramborovou kaši s tuňákem, cibulí a avokádem. Jídlo je ve tvaru puku/hermelínu. Chuť je naprosto famózní. Dnes se mi Glorie maximálně trefila do chuti. Škoda jen té koncentrační malé porce. Po dojezení se spokojený odvalím do svého tamba a čtu si dopis.
Po dočtení dopisu mne přemáhá únava z trávení. Jdu si lehnout, abych načerpal sil. Probouzí mě až neskutečné horko. Jsem durch zpocený. Štráduji si to rovnou do sprchy. Při dopadu prvních ledových kapek na mé tělo, pociťuji maximální spokojenost. Osvěžení je větší než slibují v reklamě na Mentos. Při cestě do komodoru objímám spousty stromů. Snažím se vnímat jejich energii. Bohužel asi něco dělám špatně. Zeman po objímání stromů neměl hlad.

Během ležérní konverzace nám vlétá do komodoru nádherný velký motýl. Beru do rukou foťák a jde se fotit. Člověk by ani nevěřil, jak je těžký vyfotit motýla. Po chvilce biologického zkoumání jsme přišli na to, že jsme právě nevyfotili motýla, ale můru :D. Zain zapíná notebook a ukazuje mi zajímavá místa v okolí, kam se můžeme podívat.


Už začíná zapadat slunce. Povídáme si až do noci o zvířatech, znameních, vizích a kultuře USA.

Dobrou noc

14 komentářů u „13. den“

  1. Dobry den Petre, mohu se Vas zeptat, kdy jste byl v Peru? Nikde jsem si toho na Vasem webu nevsimla. Vase pribehy ctu s velkym zaujetim a myslim na Vas.

  2. Zdravím tě Petře,moc ráda čtu tvoje články i příspěvky na Instagramu.Umíš psát velmi poutavě a zábavně!Pokud tě to baví,určitě bys mohl napsat knihu!Úspěch předem zajištěn ? Nicméně jsem ti chtěla napsat,že JEDINÁ CESTA,PRAVDA A ŽIVOT JE V JEŽÍŠI KRISTU.Nejsem žádná jehovistka nebo tak ?.Jsem normální holka s vlastním příběhem..každý nějaký máme. Neumím si představit,jak těžký musí být bojovat o život..ale vím,že najít mír s Bohem je mnohem víc,než fyzické zdraví.Člověk může mít uvnitř pokoj přesahující všechno chápání,přesto že stojí tváří v tvář smrti,protože má naději.Moc ti přeju,abys byl zdravý,ale ještě víc,abys našel víru.Budu se těšit na další čtení ?Radka

    1. Dobry den. Verim v energie, andely, vesmir ke kterym posilam kazdy den sva prani, ale abych chodil do kostela, kde se necitim vubec dobre. To v mem pripade vazne nehrozi

    2. Radko, souhlasím s Vámi. Víra je strašně důležitá a já vlastně nevím, jestli věřím přímo v Ježíše Krista, ale rozhodně věřím, že něco mezi nebem a zemí je a vždycky bude. Věřím v energie, posmrtné životy a byly i chvíle, kdy jsem se obracela k Bohu a paně Marii a nevím, kdo mi v mé cestě pomohl a splnil mi některá přání, ale věřím, že ta víra, že se vše v dobré obrátí je stěžejně důležitá.

    3. Radko, myslím si, že u Petra je důležité hlavně to, že věří sám v sebe!
      Petře, držím ti palce, jsi hrdina. Tvůj příběh by si měli přečíst všichni, aby lidstvo konečně pochopilo, na čem v životě skutečně záleží.

  3. Ano, reaguji na predchozi komentar a mam stejnou zkusenost. Mam tu vyhodu ze jsem k tomu byla vedena od detstvi. Motlitby k Panne Marii a Duchu sv. pomahaji. Udaly se zazraky, kdyz se skupina lidi modlila…v Brne musi byt, byla jsem tam v cervenci na charismaticke konferenci. Brno je mesto viry a krestanskeho spolecenstvi. Kezby se nasla motlitebni skupina navazana na dary Ducha sv. a za Petra a spolecne s nim se modlila, prosim. Je fajn psat, jak Ti drzime palce, ale modli-li se spolecenstvi lidi, modlitba ma velkou silu.

  4. Ahoj Petre, trosku odbocim, ale v nekterem tvem predchozim prispevku jsi zminil neco o tvem minulem zivote. Zabyvas se tim? Pokud ano, mohl bys kdyztak doporucit nejakou knihu ci odkaz na clanek? Byla bych ti moc vdecna. Diky!

  5. Ahoj Peto,je noc a ja sedim u more v Recku,na Krete.Rozesel se se mnou nedavno pritel,a uz ma nekoho jinyho,tak je mi hodne smutno.Nad nami je Santorini,a ja rekla mori a hvezdam,ze vas krasny vztah se Simcou je pevny,jako skala,a ze se sem pojedete podivat.Ja tomu moc verim a preji Vam to,z celeho srdce i z cele sve duse.Hanka

Napsat komentář: Petr Hübel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *