37. den – přepis

Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH

Moc se mi nedá spát. Pořád se budím. Buď kašlem, zvířaty nebo hlasitým deštěm. Asi ve 3 ráno si uvědomuji, že teď někdy by ti měli dovést kytičku a snažím si tu situaci vybavit.

Poté zase usínám a probouzím se až v 9hod. Mám šílený hlad, ale je mě na zvracení. Horečka se mě stále drží. Utíkám do Maloky. Všechno po dešti klouže.

Dělám si Maracuja drink, lehám do hanuky a beru do ruky knihu. Malá Barča furt otravuje, tak s ní hraji bobříka mlčení. Ach, to ticho. 😀 Snažila se mě ošulit a když jsem řekl, že prohrála začala se vztekat a chtěla hrát znovu. Po 30min ticha a míru zase prohrává. Poté malou Barču otravuje Carlosova 2 letá dcera. Barča se s ní nechce o nic dělit a snaží se ji všelijak odehnat.

Přišla si ke mně pro radu, tak jsem jí řekl, ať hraje tygra a dělá i zvuky. Ahahahahahahaha, taková prdel, když se malá připlazila a Barča na ni začala hulákat a chrčet. 😀 Smíchem jsem málem spadl z hanuky.

Od rána se snažím papat jednu misku něco jako cereálií, zalité tím shakem od doktora. 2 lžičky a mám pocit, že prasknu. Je to hlavně strašně sladké a bolí z toho zuby. Svůj boj vzdávám. Navaluje se mi a psychika pracuje. Dan začal nesmyslně s Barbarou rozebírat už po 1000 uzavřené věci.

Loučím se s řevem dětí. Psychika mě začíná zlobit. Nutně potřebuju podporu. Ale od koho? Nikdo ani nechápe, jak se doopravdy cítím. Každý tu je v páru nebo s někým a hlavně jim nikdo nedrží nůž na krku každý den. Objímám alespoň stromy a snažím se v nich najít porozumění, ale marně.

Jsem na pokraji svých fyzických sil. Sotva stojím na nohou a zmáhá mě ujít 200m. Ulehám v Tombu a probírám se až večer. Budím se nejspíš hladem. Po dlouhém přemáhání jdu do Komodoru a dávám shake. Nejsem jediný, kdo právě večeří. Moskyti mě nešetří a štípou všude, kde mám odkrytý kus kůže.

Beru ještě v rychlosti yuka brambůrky. Zdravím Carlose houpajícího se v hanuce a přeji jim dobrou noc. Motá se mi hlava. Asi je úplněk, ani si nemusím svítit. Měsíc mi svítí pod nohy dostatečně.

Dobrou noc lásko.