36. den – přepis

Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH

V noci jsem začal kašlat a našel si pozici, ve které to dýchání a kašel extrémně bolí. Zkusil jsem v té pozici vytrvat a prodýchat ji. Najednou bolest, jako by mi někdo urval kus žebra. Vychrchlal jsem asi 3cm tvrdý zeleno-krvavý chrchel. Strašně se mi ulevilo a pozice už nebyla vůbec bolestivá.

Ráno spím nezvykle do 9hod. Při příchodu do Komodoru očekávám Glorii a Gaudeho. Místo toho je tu Carlos, co dělá jeho práci a místo Glorie vaří 18letá přítelkyně/žena. Nevím. Barbara se opět hádá s Danem. Ten chce svoje Tombo. O tom se dohadují už od prvního dne.

Beru meloun a usedám do hanuky a vesele dlabu. Po chvíli přichází Barbara a rozebíráme, co se řeklo u doktora. Ten mi tady po roce a půl nemoci řekl, že mám zatnout zuby a bojovat. Změnit myšlení. Říkal jsem si, jestli si nedělá prdel. Vůbec neví, čím jsme si prošli. Pak jsme řešili můj osud apod. Po jejím odchodu přišel Dan a bavili jsme se asi 2hod o zbraních, což rozčilovalo malou Barbaru. Chtěla, abychom se bavili o mečích a stvůrách. Mezitím si tam zabíjí motýla, i když ji říkám, že ji nic neudělal. Přesto ho tahá za křídla a s úsměvem s ním háže o zem. Radši už se k tomu nevyjadřuju. Na oběd klasicky rýže a zelenina. Džunglový stereotyp ze kterého mám nabrat. Dělám si ještě koktejl, ať alespoň nějaký bílkoviny mám.

Zapínám si hudbu a kreslím si, co mě napadne. Brzy půjdu spát, jsem dost unavený.

Beru ATB a jdu spinkat.

Dobrou lásko.