23. den – přepis

Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH

Vstal jsem celý nějaký polámaný. Začal jsem se dusit a bylo to nepříjemný. Chvíli jsem si četl, dokud nepřestalo pršet. Vlezl jsem pod studenou sprchu a snažil se smít pot ze spaní.

Šel jsem do Komodoru, kde už všichni čekali. Vzal jsem si broskev a pohodlně se usadil do křesla a vesele přežvykoval. Přišla Barbra, že měla se mnou při ayohasce vizi, že můj zažívací systém má problémy a je oslabený. Vysvětlovala mi čakry v břiše, srdci a plících.

Poté vytáhla něco jako andělské karty a že se s nimi mám seznámit. Celou dobu nás otravovala její dcera, takže jsem z výkladu moc neměl. Asi po 15min jsem si vytáhl jednu kartu a bylo na ni „jdeš správným směrem, otevři se duší a sdrcem“. Karty jsem odložil, jelikož Zein svolával na vaření ayohasky.

Šel jsem tedy hlouběji do džungle, kde je kuchyň speciálně jen pro ayohasku. Už byl zažehnut oheň a stály v něm dva velké hrnce. Sedl jsem si na lavičku, vzal si dřevěnou palici a bouchal do kořene ayohasky, dokud se nezačala rozpadat na vlákna. Vlákna se dávali na hromadu a poté do kotlů s vodou. Jakmile byly plné, přidaly se i listy rostliny čakruny. Během mlácení jsem si odsekl kus kůže. Strašně to štípe. Utíkám do Komodoru a snažím se to omýt a vydezinfikovat tinkturou ze stromu. Dezinfekce štípe jako kráva.

Radši si sedám a dávám si rizoto ze zeleniny.  Je moc dobrý. Motá se mi nějak hlava.  Jdu si lehnout a nabrat sil. Po probuzení už je tma. Všichni jsou v komodoru. Česká rodinka klasicky separátně v rohu. Zaki, Zein a Zara si povídají u jídelního stolu. Povídáme si asi hodinu, přichází Mariano a odcházíme společně do Maloky na koka ceremoniál. Téma – jak se muž má chovat k ženě, k dětem a jak vést rodinu. Některé názory byly tak sluníčkářské až jsme museli protestovat, že na západě to takhle nikdy fungovat nebude. Ani nelze.

Poté říkal, že máme milovat i vrahy našich rodin, protože si neuvědomují, že dělají něco zle. Dost věcí bylo hodně z cesty, ale byly i velice moudré chvíle. Zkusil jsem kouřit Mapacho a pak šel vesele spinkat.

Probrala mě noční můra, ale nemůžu si vybavit, o čem byla.

Dobrou noc miláčku.

7 komentářů u „23. den – přepis“

  1. Děkuji moc,že píšete za Petra o jeho pobytu v Peru.Nevěděla bych to důležité…Jen začátek a konec…
    Přeji Vám zdraví a spokojenost.Ještě jednou díky.L.

Napsat komentář: Zdeňka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *