Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH
Ráno jako každé jiné, ale z postele mě žene myšlenka toho, že jdu zpátky do města. Juhů. Tentokrát jedeme všichni. Vyrážíme okolo 10hod. Jsem jediný, kdo v naší motokáře ví, kde je dr. Inchaustegui. Řidič jel na úplně jinou kliniku. Haha. Barbara se od rána hádá s přítelem. Perfektní! Injekce zahrnovala i důkladnou prohlídku. Včetně pohrání si s koulema a pohonění. Připomnělo mi to výstupní prohlídku u nás.
Řekl, že je vidět zlepšení, což je skvělá zpráva. Nabitý pozitivní energií si jdu nechat píchnout sérum a říkám „otro lado“, aby mi to nepichl zase na stejné místo. Skvělé, cítím štípnutí v pravé půlce a vesele seskakuji z lehátka.
Po cestě do Nanu caffee se dozvídám, že je doktor gay. Vše mi najednou dává smysl. Hádky stále pokračují a já závidím Zeinovi, Zakimu a Zaře, že jim nerozumí. Naštěstí má dnes dezert jen malá Barbora, protože ostatní mají večer ayohasku. Dávám si výborný smoothie jen z maracui a užívám si ten moment.
Z Nanu caffee jsme přešli náměstí a jdeme rovnou do Wašiji. Papám salát, ale mám v něm červy. 🙁 Naštěstí mi ho vyměnili a já mohl luxovat dále. Doktor říkal, že mám pít protein a jíst více kuřete. Tak jsem si objednal ještě kuře s rýží. Byl jsem naprosto přecpanej. Vše chutnalo skvěle a nenechal jsem se znechutit nekonečnou hádkou Dana a Barbory.
Po obědě odešli do hotelu a já se radši šel projít se Zeinem, Zakim a Zarou po městě. Našli jsme parádní organický obchůdek, kde mají vše zdravé a taky zde i vaří. To je pecka. Měli smoothie z celeru, salátu, maracui, banánu a rajčat. Mňam, musím zkusit.
Cestou do hotelu jsme narazili na elektro s bluetooth repráčkama. Jeden veliký bílý, co umí i disco, disco. Stál pouze 36 soles, což je asi 180Kč. Jupí, mám radost! Dnes se mi má měnit Tambo, kvůli plísni a strašidelnému vzhledu. Po cestě domů se zase hádají a nazývají se vším možným. Malá si zpívá a jde to všem na nervy. Ach jo, doufám, že se to zlepší.
Moje nové Tambo je nádherné. Celé prosvětlené a voní to tu dřevem. Vše je lepší a nabíjí mě to pozitivní energií. Upravuju si postýlku, abych zde neměl komáry. Pouštím repro a užívám si discošku až mě přerušila Zara, že jim ruším ayohasku. Haha 😀
No nic, jde se na kutě. Dobrou noc.
24den byl krasny?Diky
děkujem
Děkuji ?❤️
Moc pěkně napsané…Je to takové nadějně-optimistické a to byl cíl cesty….
Moc krásný ❤
Krásný ❤️
Děkuji ?
Děkuji!
Děkuji moc, že píšete-když Petr nemohl svůj příběh dokončit.
tolik optimismu a naděje……. i pro druhé
díky
Až teď jsem přišla na to, že tvůj příběh pokračuje <3 Nemůžu se dočkat dalších řádků!