35. den – Iquitos – přepis

Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH

Spinkám do růžova. Nasnídám se a připravuju si věci za doktorem. Dneska mě čeká 6. injekce. Vyrážíme brzy. Přidává se i Barbara, aby si zvykla na jeho huhňavou španělštinu. Já na poslední chvíli strkám hlavu pod studenou sprchu, abych se zbavil návalu. Pak tam vlezu celej i s hadrama. Jéé, to je fajn. Vybíhám z hotelu jako mokré kotě a můžeme vesele vyrazit.

U doktora zase dostáváme čočku. Řve celou dobu a je furt s něčím nespokojený. Obviňuje mě, že je to má vina, že jsem nemocný apod.. 😀 Pak chtěl další vyšetření, které jsem odmítal. Coco ale na tom trval, že tričko stačí. Pak chtěl i trenky. Ptám se PROČ, když mám ložiska jen na krku? Doktor, že je to nutný, tak jsem stáhl trenky a pro sebe si řekl, tak se třeba poser buzíku. 😀 Ohmatával mi zadek a chválil, že prej dobrý, že jsem nabral apod. Kulový! Naopak hubnu. Úchyl to je, co jen zneužívá svého postu.

Konečně dobrblal. To místo mě neskutečně vyčerpalo. Šel jsem hned do ordinace na injekci, kde byla nová sestřička. Ta jen řekla preparando a bez řasy zabodla do zadku. Nic moc hele. Bolí to i teď, co to sepisuju. Jedeme zpět na hotel. Jsem vysátej z veškeré pozitivní energie. Bříško má hlad, ale já to radši zaspávám. Budím se až okolo 17hod. Jdu do Kohena, což je místní supermarket. Kupuju ¼ melounu a nějaké krekry. Meloun nakonec ani tak dobrý není, ale pořád je to voda, kterou potřebuju. Večer ještě jdu do restaurace na bramboru plněnou kuřecím masem a salátem. Pro jiné předkrm, pro mě hlavní chod.

Užívám si i přes bolesti noční život v Iquitos. Nudné náměstí přes den, přes noc centrum života. Všude stánky, zpěv a fontána s gejzírem. Nádhera. Dopídím se k hotelu a jedeme zpět do džungle. Už si ani nic nedávám na jídlo a jdu rovnou spinkat.

Sladké sny má lásko.

PS – Už bude jen lépe. A dostal jsem barvičky!

8 komentářů u „35. den – Iquitos – přepis“

  1. Bojujem s rakom uz rok a tristvrte a od zaciatku som sledovala Peta. Dodaval a stale aj dodava mi energiu a pozitivne myslenie. Sam ju potreboval a cez to vsetko jej mal na rozdavanie. Eri,ani nevies,ako tymito prepismi pomahas ludom. Mne urcite 🙂

    1. Hodně štěstí a síly do léčení! Hlavně neklesat na mysli. Naděje umírá poslední…

      „Ztracen je jen ten, kdo se předem vzdá.“ – Bruno Sutkus

  2. Eriku,velmi děkujeme za čas,který věnuješ přepisu!Blíží se výročí a jistě je to pro Vás,maminku a všechny,kteří ho měli rádi velmi těžké………………
    Ještě jednou moc děkujeme za sílu,kterou tímto odkazem „AŤ MYŠLENKA ŽIJE DÁL!“ předáváte
    L. a hodně přátel.
    Jájo,myslíme na Vás a přejeme si,ať už je Vám jenom lépe!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *