3. den – První plnohodnotný den v jungli

Zpívání exotických ptáků a skákání opic ze stromu na strom za doprovodného hulákání a házení všeho možného kolem sebe, mi nedalo spát. Budím se okolo 6. ráno a modlím se, ať to není takhle každý den. Napojuji se na přírodu a na své nitro. Vnímám vše, co se kolem mě děje.

Konečně svítá slunce a pod útokem moskytů vylézám z postele a zkouším sprchu. Včera večer jsem po střetnutí tarantule nenašel ani špetku odvahy se podívat do sprcháče. Voda teče/neteče a je po ránu neskutečně ledová. Oblékám tepláky a tričko s dlouhým rukávem, abych byl chráněn alespoň trošku před moskyty, protože naše české repelenty je moc netankují.

Odcházím do Komodoru, kde potkávám shamana Mariána, Zaina a Zahru. Mariáno ke mně přišel. Přikázal, abych si sedl a pronáší asi 15 min modlitbu za mou duši, za mé uzdravení, za rodinu, ale LÉČIT MĚ ODMÍTÁ!

Prý se s takovou nemocí nikdy nesetkal a není na ní připravený. Já dostávám po ledové sprše i pořádnou psychickou facku. Člověk letí 12 000 km sám přes celý svět s nadějí, že ho shaman bude léčit a on mi víceméně první den říká, že mě léčit nebude. To je silný kafe i na mě. Jdu si sednout do nejodlehlejší hanuky a brečím, jak želva dobrých 10 minut. Dokud se neoklepu, nesesbírám zbytek sil a jdu se zeptat Zaina se Zahrou. Jaké jiné možnosti léčby jungle nabízí? Po dlouhé konverzaci z nich vypadne možnost očištění jedem žáby Kombo. Jed se vypaluje pomocí tyčinek přímo do kůže (to bude zábava, říkám si). Jed žáby slouží k pročištění lymfatického systému, napomáhá plodnosti, startuje imunitu a dělá hloubkovou detoxikaci těla. Zní to perfektně. Ptám se rovnou, kdy můžeme začít? Prý moc spěchám, měl bych si napřed odpočinout po jet lagu. Jdu si tedy dát snídani, která je výborná! A nejspíš to pro mě je první a poslední chutná snídaně. Přirovnal bych to k vločkové palačince, smíchané s čerstvým rozmačkaným banánem, kakaem, polité agávovým a datlovým sirupem.

Do oběda už jen polehávám v hanuce s knihou ,,Zrod hordy“. Na oběd už začíná klasická kombinace, která mě bude provázet po celou dobu pobytu: rýže, avokádo, papaya, suché kuře, mrkev, zelí (většinou plesnivé) a rajčata. Abych nekřivdil, občas byl meloun, banány a po týdenním čekání i pár broskví.

Večer nás Mariáno překvapil a proběhla moje první koka v životě. Mé očekávání je, že se všichni neskutečně zfetujem a pak budem dumat nad životem. Realita byla úplně někde jinde. Každý dostal lžičku drcené koky smíchané s jedlou sodou. Cílem bylo z koky udělat v puse kuličku a tu si dát na jednu nebo druhou stranu tváře. Mohlo se dopomoci douškem vody. Já si poprvé lokám trošku víc než jsem měl. V puse mi vzniká doslova sračka, která chutná jako mouka s čajem a se sodou v divné konzistenci. Radši vše polykám a zkouším pokus číslo 2. Tentokrát to vyšlo! Dal jsem si opravdu jen pár kapek vody, aby se s kokou dalo v ústech lépe pracovat. Dělám si kuličku, dávám ji na stranu, abych mohl mluvit a začíná konverzace. Chtějí o mně vědět co nejvíce informací. O mé rodině, zdravotním stavu apod. Vyprávím o palmových listech. O mém osudu, ve kterém mám předepsáno, že umírám každý život mezi 22-23 rokem a je jen na mně, v jakém životě tuto smyčku přetrhnu a budu žít konečně spokojený život. Povídám i o špatném vztahu s mým otcem, který mě poprvé za 23 let objal a poprvé jsem slyšel, že mě má rád. Asi si dokážete představit, jak jsem se v tu chvíli cítil. Dostávám pár rad a pak už se do večera řeší světová situace. Jak bychom měli každého milovat. Včetně vraha, co nám zabil někoho z rodiny, protože on je vlastně nešťastný a neví, co dělá.

S tím silně nesouhlasím, ale přece jen, Mariáno vůbec nezažil západní svět. Večer se ještě loučím s Michalem, který už odjíždí a já tu zůstávám na pospas jungli sám. Je to dost emotivní loučení. Na konci se všichni odebíráme do svých tamb a já pevně věřím, že na mě nečeká žádné překvapení. Ulehám do postele a přeji si, ať jsem zdravý.

Dobrou noc.

 

30 komentářů u „3. den – První plnohodnotný den v jungli“

  1. To je tedy něco!
    Nejen v mých očích jste hrdina.
    Děkuji, že píšete…

    Hezký večer Vám přeji.

    1. Peto, je to silny pribeh a bolestivy…… Naozaj skoda, ze to nie je vymyslene, ale prezite….. tak mlady clovek a tolko utrpenia. Myslim si, je to na vydanie knihy. Urcite by to ani Dietl nenapisal lepsie. Naozaj , silna kava. Ak by sa dalo darovat zdravie, nevahala vy som ani sekundu…… Drzim palecky a silno ta podporujem….

  2. Milý Petře,
    od doby kdy jsem Vás začala na fb sledovat a navíc co čtu nyní – je SUPER!!!
    Škoda, že to všechno není jen fikce, vymyšlený příběh.
    Ale podpora nás všech na dálku, Vaše vůle, láska lidí kolem vás…..to musí mít přece šťastný konec.
    Opatrujte se a držím palce i pěsti pro štěstí.

  3. Hluboce pred Vami smekam. Jste neuveritelny clovek. Mate muj obdiv a urcite piste dal. Moc Vam drzim palce. ☺

  4. Péťo, další pěkně napsané literární dílo.
    Mé kamarádce diagnostikovali v 22 letech, leukémii bohužel nějakou zmutovanou a tak ji dali 3 měsíce života. A dnes ji je 25 let, není sice zdravá, ale leukémie je momentálně pozastavena a její stav se nehorší. Prvni léčba po dvou letech přestala fungovat? tak nasadili bioléčbu a ta zabrala. Věřím však, že to je její silnou vírou v život a optimistickým přístupem. A Ty máš stejnou radost ze života a tak proto to dokážeš:-)

  5. Děkuji,že můžu být součástí vaší cesty za uzdravením… Neskutečný jste! Držím palce!!

  6. ??❤️???…nemůžu nějak vyjádřit jak moc Vás obdivuji a je mi hrozně z toho,že tohle člověk musí prožívat…přeji hodně štěstí v boji?✊???….snažim se vůbec pochopit kde berete tu sílu….??…krásně píšete a vysvětlujete na ??…Děkuji za články??….Eliška

  7. Peto, dovol abych pred Tebou smekla… jsi nadherna bytost plna lasky a sily. Moc Ti fandim a uz pres rok pozoruji,jak se vse vyviji… ted jak jsi zacal psat, jsi mne dostal a ja se rozhodla vystoupit ze stinu. Mozna se divis, ze uz vic jak rok – prisel za mnou v Senku, tvuj otec a sveril se mi co ho trapi… byl to pro mne sok, protoze se vzdy choval nesnesitelne. Nedavno jsem s nim opet mluvila… je to uz uplne jiny clovek. Takou mas silu a vse dokazes menit a prozarit! Tesim se na dalsi tve vypraveni, je to uzasne!

  8. Neskutečný, nemám slov.. Všechny články co tu jsou napsaný jsem přečetla jedním dechem.. Máš můj obrovský obdiv. Ze srdce ti přeji spoustu energie a síly.??? Pevně věřím, že s tvým přístupem to všechno zvládneš a tu „mrchu“ porazis!!! ??????

  9. Mám také k Vám Petře hluboký obdiv.Hodně lidí Vám fandí a čte každý Váš příspěvek jedním dechem.A tak k těm všem čtoucím a držícím palce mám takový návrh a prosbu.Domluvme se každý den na určité hodině a posílejme Petrovi energii.Ono to opravdu funguje.Tak třeba denně ve 20 hodin????Společně to zvládneme.

    1. Supr Milusko,zrovna o modlidbe sem psala vcera Petovi i ja, kazdy pracujem jinak takze verim, ze kdyz na nej myslime celodenne i celonocne, ze to zabere, jak modlitby – pozitivni afirmace tak i pozitivni laskyplna energie! 😉 <3 . Dekujeme, ze je Peta zdravy a spokojeny, jupii

  10. Jsi nejlepší…???
    Každý den na tebe myslím a na tu osklivou nemoc taky a přeji si, aby se ze dne na den vyparila a už nikoho nikdy neotravovala. Děkuji za krasné články a všechny různé příspěvky co přidáváš, jsou úžasné?. Každým dnem,ale očekávám, kdy budeš psát o tom, jak si se s tou příšernou příšerou popral. Drž se Péťo!??

  11. Posledních par dnu, kdyz čtu tvoje příspěvky, tak se mi se mi uplne derou slzy do oci – ze soucitu (nelituji Te, jen hluboce soucitim, musi to byt těžké), a bezmocnosti, možná mam i strach o sebe i o své blízké, ale strasne Ti držím palce a přeju Ti, abys byl zdravý! Doufam, ze se Ti to podaří, své zdravi máme všichni ve svých rukách a hlave, je to o psychice a balancu na životní cestě (a někdy je to moc tezky!), ale to ty uz vis 🙂 posilam lásku, takovou tu vseobjimajici, laskavou a soucitnou!

    1. Jitule, odloz strachy a nahrad je virou, ze je o nas a vsrchny nase blizke velmi dobre postarano! Strachem si vse pritahujeme, stejne jako pozitivem a vis ze pozitivum je nejlepsi, drz se a mej se krasne Olca

  12. No tak na chvíli jsem zapomněla, že čtu reálný příběh….neskutečná cesta a bezpochyby jí vyhraješ Petře, kdy bude další díl 🙂 ? Lenka Most

  13. Peto, přečetla jsem to jedním dechem…super! Hodně me zajímá to Tvé umírání ve vice životech ve stejném věku, to jsi zjistil jak? Možná blby dotaz ,ale tohle me fakt zajima

  14. Strasne moc Ti držím palce, „tohle“ by dalších x desitek lidi vzdalo a ty porad veris, zijes vlastne lepsim životem nez spousta z nás. Ikdyz zaroven s tak blbou daní za to :/. Uz jen proto jak si, jaky je tvuj pristup, by mela ta rakovina smeknout pred Tebou, a uznat, ze na tebe nema a jit stim vsim do pr… Strasne moc ti přeju zdraví!!! Btw-ohromne čtení!

  15. Petře, držím palce a věřím, že se Tvá cesta nemine účinkem. Kousek Tvého pozitivního postoje by potřeboval každý. Už se těším na pokračování, piš!:-)

  16. Petr vi, jak moc mu rozumím ?.
    Teď když jsem to četla .., jak je zajímavý, že mu někdo řekl, že vždy je „tady“ do 22-23 věku – to se teď musí změnit ♡! Mimochodem, kdo tohle řekl, není li to tajný. Přeju strašně moc hezké chvíle ?.

  17. To co tady píšeš se čte jedním dechem..neuvěřitelný,co v životě může člověka potkat,aniž by tušil,že se tohle může stát..jsi skvělej člověk ,který už to toho tolik dokázal..Všichni před tebou smekamr za to jaký jsi a jak jsi silný a statecny ! Všechno dobře dopadne,musí..ty si to zasloužíš úplně nejvíc !!!!!!!!!!!

  18. Mazec! Mazec! Mazec! Držím mooc pěsti!! Tvoje články čtu jedním dechem, Tvá odhodlanost a naděje se jen tak nevidí… přeji jen to nejcenější co v životě člově může dostat……zdraví….♥

  19. Ahoj Peto 🙂
    Ja absolutne nemam slov. Chci Ti neco napsat,ale vlastne nevim co. Snad jen to,ze ti moc drzim palce a z celeho srdce doufam,ze se z toho dostanes. Jsi tak neuveritelne silny a statecny a to je jedine dobre. Psychika je ted strasne dulezita. Dekuju,za to ze pises❤ vsechno jsem to precetla jednim dechem. Bud statecny a te mrse nakopej prdel!

Napsat komentář: Stefan Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *