27. den – výlet – přepis

Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH

Budím se v 5 ráno a už se mi nedá spát. Dočítám během 2hod další knihu Warcraftu. Dávám sprchu a alespoň trochu se nakopávám.

V Komodoru už mě všichni vyhlížejí na očekávaný výlet. Dávám rychle shake a beru do ruky poslední banán. Kartu pro doktora a foťák balím do tašky. Můžeme vyrazit. Nastupujeme do mnohem větší lodi. Netřeba se ani ohýbat hlavou.  Máme veliký problém loď otočit, protože je místo dělané na malé lodě.

U doktora se dozvídám, že je můj stav lepší na jedné straně, ale na druhé stejná písnička. Dále mám anemii. Dostávám další injekci a Koko nás odváží zpět. Je mi neskutečně zle. Zastavujeme u lékárny a u stánku s ovocem. Koko mi koupil kokos a meloun. Po snězení melounu a vypití kokosu je mi líp. Jedeme na vzdálený přístav, kde čeká loď s ostatními.

Další zastávka Pykurujaku. Původní a státem chráněná muruiská oblast. Dostáváme se na soutok řek Nanay a Amazonky. Nanay je modrá a klidná. Amazonka špinavá a divoká. Při dosažení Murui máme před sebou asi 600 schodů na přímém slunci. Z posledních sil vystoupám poslední schod a žasnu nad nádhernou krajinou. Bohužel jsem si dal se schody načas a musel nastoupit na velikou motokáru. Cesta byl klikatá skrze nádhernou přírodu.

Zastavujeme u brány kmene Murui u obří Maloky, což je dle slov Mariana taneční parket. Nažene nás dovnitř, uděláme kruh, chytáme se za ruce, zpíváme a tancujeme. Je to boží, i když je horko. Mariánův dům je z venku obyčejný. Zevnitř nám ho neukáže, neboť si zapomněl klíče. Stěnu jeho domu zdobí kalendář s nahatými blondýnkami. Typický šamanský kalendář.

Další zastávka farma Pilpintuwasi. Všude opičky, papoušci, tapíři. Bylo to zajímavé, ale nesplnilo to moje očekávání. Dobrovolníci byly slečny z Kanady, tak jsem se o jednotlivých druzích i něco dozvěděl. Kupuju ti tričko a snad se ti bude líbit.

Už za tmy teprve vyrážíme domů. Všichni jen trička a trenky. Začíná pršet a je pěkná zima. Zmrznutí sledujeme západ slunce. Oblékám záchrannou vestu, aby mi nefoukalo na záda. Po tmě se málem srážíme s projíždějícími loděmi. Všichni zmrzlí a hladoví, vytahujeme čelovky a snažíme se svítit do stran, ať má kormidelník, alespoň nějaký přehled o okolí.

Nechápu – jede podle paměti a najednou narážíme na břeh. Vyskakujeme s bolavými zadky ven a vidíme stromovou žábu o velikosti rozevřené dlaně. Nikdy jsem neviděl nic, tak velikého. (žábu) Potkáváme i želvu, která strachem ze světel skáče do jezírka. Mokrý a promrzlý odcházím do Tomba, zapaluju svíčky a snažím se ohřát. Jdu do postele naprosto unavený.

Dobrou noc.

POZNÁMKA:
Warcraft – počítačová hra, která je zároveň i knižní fantasy sága
Anemie – Onemocněním krve. Jedná se o stav, při kterém se sníží hladina hemoglobinu pod stanovené rozmezí pro věk a pohlaví jednotlivce.