29. den – přepis

Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH

Je mi asi nejhůř za celý pobyt. Alespoň už nemám žluté hleny, ale za to mám bolesti břicha, které vyústí v průjem a zvracení. Snažím se pít co nejvíce vody, ať mám průjem za sebou. Po dozvracení beru ve 4 ráno ATB a snažím se najít útěchu u tebe alespoň ve slovech. Bohužel jsem tě nezastihl. Modlím se, ať horečka ustoupí. Zapaluji další svíčku, oblékám se do více vrstev a věřím, že bude líp. Koukám do plamene a nechávám se ukolébat.

Probouzím se v 7:30 a jdu do Komodoru pro vodu. Zde si vyčerpáním sedám na první židli. Je tu jen Alex a Nestor. Pořád mám teplotu, ale zima mi není. Aspoň něco. Dělám si Maracuya drink a ulehám do hanuky. Budí mě řev Barbary. Celé ráno se chová jako fracek. Třeští mě hlava. Velká Barbara dělá palačinky a tak zkouším ochutnat. Malá už mě doslova sere. Vyhazuji palačinku a jdu odpočívat do Tomba. Zase mám ten divný pocit horka, jako jsem měl večer. Zein má starosti a volá se Cocovi. Chtějí mě ihned odvézt do nemocnice. Měl jsem 39,1°C. Dostal jsem nějaká homeopatika, zábaly z listí na hlavu a břicho. Po asi 2 hodinách padá horečka na 37,8°C. Dávám sprchu, která sotva teče a čeká na mě odvar ze stromu na žaludek a pravá česká česnečka. Odvar ze stromu jsem dal jen jednu sklenku. Bylo to jak sopel – chutí i konzistencí. Z česnečky jsem spápnul pár lžiček a šel radši spát.

Budí mě Zara, ayohaska jen pro mě může začít. Všichni šli dobrovolně pít za mé zdraví a že se na mě napojí. Lehl jsem si doprostřed a všichni seděli v kruhu kolem mě. Začali zpívat nádherné a přitom jednoduché písně „River is flowing and flowing, flowing to the sea“. Při jedné písničce, asi nejkrásnější z těch všech, jsem během meditace začal plakat. Přišlo mi to jako neuvěřitelně krásné gesto od všech, co pro mě právě dělají. Foukali na mě kouř z Mapacha a ovívali mě Čakapou.

Po všech zpěvech nastalo ticho a šlo jen slyšet zvracení a Mariánův hudební nástroj zvaný Tulumba. Obřad skončil okolo 1 ráno. Všem jsem ještě jednou poděkoval. Zein mě ještě pocákal bylinným extraktem a dal vypít vodu přátelství, kterou jsem pomalu popíjel i v mém Tombu. Během pití jsem přemýšlel, co mi Zein o vodě říkal.

Zavírám oči a děkuju za vše. Ještě měřím teplotu – 37,5°C a dávám předposlední atb.

Dobrou noc lásko

7 komentářů u „29. den – přepis“

  1. Eriku,děkuji Vám i za své přátele,že jste napsal další velmi zajímavé pokračování Peťova pobytu v Peru.Jeho život v době nemoci byl strastiplný a pro Vás a maminku určitě nesmírně bolestivý prožitek.Děkujeme,že plníte jeho odkaz–pomáháte tím mnoha lidem.Přejeme Vám i mamince mnoho síly a pokud možno sluníčko v srdci!

  2. Dobrý den. Petrův boj sleduji od léta minulého roku. Na jaře mojí dceři diagnostikovali hodg, lymfom. Moc jsem mu držela palce. Přeji mnoho sil a děkuji za uveřejnění jeho deníku.

Napsat komentář: Eva Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *