32. den – meditace – přepis

Toto je doslovný, neupravený přepis z deníku, který měl Petr u sebe na cestě do Peru. Před jeho smrtí jsem mu slíbil, že ho dokončím.
Ať myšlenka žije dál.
EH

Svolávám lidi na snídani, ale po 15min to vzdávám a jdu sám. Jsou to loudové. Dávám si míchané vajíčka. Jsou tu i bagetky, sýry, džusy a jiné dobrůtky. Já zase zůstanu na ocet. Říkám pinklovi, jestli nemůžu dostat džus bez cukru, ale nechci papayu. Donesl mi, jak jinak než papayu. Mám chuť brečet, nemám sílu protestovat.

 

Horečka, průjem a atb mi dávají zabrat. Jdu zpět do pokoje a usínám. Konečně cítím, že nabírám trochu síly. Konečně dávám sprchu. Horečku sice nemám, ale průjem stále trápí. Vyběhnu mokrý ze sprchy a na poslední chvíli dosedám. 😀  UF

Vracím se do kanclu, kde je Coco. Vyřvu si teplou vodu a kapesný 30 soles / den na jídlo, který si platit nehodlám, když mám mít vše v ceně a platím si cestu do jungle z jungle a k doktorovi. Zkasíruju ho o 160 soles a jsme vyrovnáni za vše. Vyjednám si i kuřecí salát každý den na oběd, i když tu odpo nevaří a džus bez cukru.

Konečně spokojený se vracím do svého ledničkového pokoje. Svlékám se, sedám si na zem sprcháče a pouštím na sebe teplou vodu!!! Mám chuť plakat štěstím. Po měsíci teplá voda. Nepopsatelný popis. Mezitím začalo i venku pěkně pršet. Na chvíli vyjdu ven, zatemním a sedám si zpět. Začínám meditovat a cítím se skvěle. Dostal jsem od Barbary pár úkolů, na co se soustředit. Vybavuji si strach, vypadá jako velice zlý mafián – vrah. Jsem v klidu, vnímám dopadající kapky na mé tělo a jinak nic. Rozmlouvám pokorně se svým strachem, který mě chce zabít. Říkám mu, že je a bude tak silný, jak já mu dovolím. Je pouze výplod mé fantazie. Chtěl jsem si s ním podat ruku, ale pokojský vlezl do pokoje a začal uklízet. Vůbec ho nezajímalo, že jsem nahej ve sprše. Anglicky nerozumí ani slovo. Čekám, až si udělá svoje a zkouším se vrátit zpět, ale už to nejde. Jsem z toho smutný. V 13:00 odcházím na domluvený oběd. Salát s kuřetem a rajčaty a sklenka ledového Camo Camo bez cukru a pak, že to nejde.

V 17hod mi klepe Zaki na dveře a emotivně se objímáme. Už letí domů. Zve nás oba do New Yorku. Poslední obětí a highfive na šťastnou cestu. A utíká s věcmi do auta, kde už sedí Zara i Zein, kteří odjíždí až za 2 dny. Jedou ho doprovodit. Já opět lezu do teplé sprchy. Nahý lehám do postele. Pouštím si z youtube Policejní akademii a poté děkuji za krásný den. Beru atb a zavírám oči.

Dobrou noc lásko

10 komentářů u „32. den – meditace – přepis“

  1. Vďaka za ďalší deň – príspevok . Simonka držím palce , New York sa určite splní – za oboch,teba aj Peťka.

  2. Ječ neskutečné,jak takto mladý člověk dokáže tak nádherně a emotivně popsat vše, co cítí, prožívá a jak mu je…Je mladý věkem, ale dostatečně dospělý svými prožitky a zkušenostmi…Děkuji…

  3. Je mi smutno …..

    Petr byl nadaný, chytrý, statečný, pokorný, odvážný, krásný mladý muž, který se v důsledku hnusné nemoci toho moc naučil …. je to nespravedlivé, byl na začátku života a tolik chtěl žít ….. moc jsem mu držela pěsti, aby vyhrál …

  4. Tolik jsem Petovi drzela palce aby vyhral boj nad nemoci.Byl opravdu moc statecny a prikladem pro ostatni lidi.Je mi moc lito ,ze tak mily a mlady muz nakonec boj prohral.A dekuji Vam Eriku ,ze denik prepisujete,nejsem sama kdo to cte.

  5. Taky jsem tak moc přála Peťovi uzdravení!!!Hledala jsem různé léčby v literatuře,diskuzích,taky jsem měla naději,že mu v Peru pomohou.Petr opravdu prošel vším,co dávalo naději.Měl neskutečně pevnou vůli a taky se snažil myslet pozitívně-ikdyž při těch strašných bolestech nechápu,jak to dokázal………….tak moc chtěl žít!Eriku,opět moc DĚKUJI za pokračování-myslím,že díky tomu,hodně lidí přehodnotilo svůj život.Přeji Vám,mamince i babičce především ZDRAVÍ!L. a spousta přátel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *